Anita Blake 16 - Temná krev

Název : Temná krev / Blood noir

Série : Anita Blake 16.
Autor : L. K . Hamilton
Nakladatelství : Epocha

Anotace : 

Laskavost pro přítele dostane Anitu Blakeovou přímo do centra pořádného skandálu, který ohrožuje vládu Jean-Clauda. 

Anita se stává figurkou ve hře starodávné upíří královny, která znovu získává svou moc.

Recenze :

Jakkoliv jsem doufala po přečtení předchozího dílu, že Anita přestane mít sex snad s každým koho potká a konečně se vrátí akce,musím s lítostí přiznat, že jsem se pletla. 

Kniha začíná poměrně zajímavě. 

Chce pomoci svému příteli, kterému umírá otec a tak s ním jede do jeho domova. 

Tam se hned po přistání letadla schyluje k potyčce, která je nakonec zažehnána.

Pokud bych to měla zkrátit tak celá zápletka spočívá až obdivuhodně dokonalé podobnosti s jeho bratranci, která ovšem není zaviněna metafyzikou, ale obyčejnou genetikou. 

Neb jeden ze zakladatelů měl sklon navštívit vše, co je pokládáno za ženu a ještě dýchá. 

Záměna by mohla být vtipná a počátkem velice zajímavého děje, pravdou ovšem je, že ani já sama si nepamatuju, kdy přesně jsem se u této série zasmála. 

Zábavné a emocionální pasáže tu prostě nenajdeme, za to opět při čtení nalezneme spoustu sexu a nemůže scházet ani metafyzický souboj vůle s lykatropem.

Co mi popravdě uniklo byla situace návštěvy matky vší temnoty, pokud si správně pamatuji, tak díky talismanu, který jí dal tuším Jake patřící k Harlekýnům tu možnost mít neměla, ale tak nechme to být, nemůžeme trvat na každém detailu… respektive můžeme, ale nijak nám to nepomůže.

V ději nalezneme i hysterickou scénu s bratrancovou nevěstou, která vletí do pokoje a teprve až shlédne Jasonovo nádobíčko pochopí, že toto opravdu její snoubenec není a jako omluvu je pozve na svůj předsvatební večírek. 

To by byla super scéna ovšem jen pro ty, které baví číst o vrkání kamarádek na Jasona, se kterým snad každá něco měla, takže pro prostor nadšení ze svatby se jen tak nenajde,ale co čekat, když ani nevěsta není nijak svatbou nadšena… 

Takže já osobně jsem spíše souznila s Anitou, že to vůbec musela vytrpět.

Osvěžení přijde až ve chvíli, kdy Anita konečně zase vytáhne zbraň a někoho zabije, což je smutné, když uvážíme jak nás kdysi její série pohlcovala díky své akčnosti. 

Tak nějak mi přijde, že autorka Anitě sebrala její „koule“ a udělala z ní slečnu, která je ráda, když se její nožky jednou za čas shledají.

Neříkám , že ta přespříliš zásadová a mravná žena byla dokonalost, ale tohle mi přijde jako druhý extrém. 

Tato kniha je pro mě jednou z nejslabších což mě velice mrzí, zápletka je naprosto průhledná, děj takový nijaký a záchrana mohla přijít jen v podobě Anity osobitého humoru, která se prostě naprosto vynechal.

Návštěvu Richarda, který měl u Anity v minulé knize skončit jsem zprvu nepochopila, svým způsobem se pochopit nedá, ale vrkání už na mě bylo moc, což se nakonec ovšem vysvětlilo a já se uklidnila, že se mi přece jen závěr knihy Harlekýn nezdál.

I tak jsem ovšem zvědavá co nám další díly přinesou, už i jen z toho důvodu, že některé postavy v ději prodělaly změnu a získaly nové dary.