Translate

sobota 2. května 2015

Upíři z Morganville 01 - Prokletý dům


Prokletý dům / Glass Houses

Série : Upíři z Morganville 1.
Autor : Rachel Caine
Nakladatelství : Brokilon





Anotace : 

Vítejte v Morganville.
Po západu slunce ale raději zůstaňte doma.
Městu začínají vládnout ti, kdo nejsou úplně mrtví...
Claire přijela do Morganville studovat a dobře se bavit.
Nepředpokládala, že spolužačky z koleje jí budou už od začátku ztrpčovat život.
Ani pronájem pokoje ve velkém starém domě však vůbec není změnou k lepšímu.
Noví spolubydlící mají svá temná tajemství, ale přijmou Claire mezi sebe, když se ulice města začnou hemžit zlem žíznícím po čerstvé krvi...


 Recenze : 


Když jsem tuto knihu začala číst, nebyla jsem si jistá co od toho vlastně čekat.
Hlavní hrdinka nám byla ihned na začátku představena jako naprosto geniální dítě, které přeskočilo dva roky školy a díky svým rodičům musela nastoupit na naprosto příšernou vysokou školu než jí bude osmnáct. 
No, můžeme být tímto úvodem docela rádi,neboť pak na Claire koukáme jako vyorané myši, dělá si jeden problém za druhým, neustále brečí a ohání se velice ráda větou, že jí je SKORO 17 let,nikoliv 16 let jako by řekl normální člověk.
Samozřejmě, je to holka, která ráda čte, vždy jedná správně a dodržuje pravidla. 
Nicméně je taky chudá a tak jí banda bohatých a sexy spolužaček dělá ze života peklo. 
Když ovšem vystrčí konečně růžky ( v duchu si za to fackuje) stane se terčem fyzické šikany, která málem vyústila v její smrt.
Budiž i to se asi stává v reálném životě, nicméně jako úvod knihy mi ten neustálý pláč šel na nervy.  Čili namísto geniálního studenta se spíš setkáváme s hrdinkou, která má povahu rozmazlené dívky s velice nevyrovnanou povahou.
Co mě fascinovalo, byla scéna kdy Claire vezme po posledním incidentu o pokus její vraždy roha a najde si inzerát do starého domu, kde tři mladí lidé hledají podnájemníka. 
Popravdě jsem nepochopila, jak vlastně zvládla okouzlit celou partu, aby si ji tam nechali, i když dobře věděli, že z toho bude jeden velký problém. 
Během jediného dne se z nich stanou v podstatě největší přátelé a hromadně jí chrání krk. 
Tím se ovšem sami dostanou do velkých problémů právě s upíry a jejich nohsledy.
Další věc, nad kterou jsem vysloveně kroutila hlavou byla situace, kdy na Claire u rodičů praskne, že nebydlí na koleji, ale v cizím domě, kde se nachází i CHLAPCI, to ovšem rodiče nijak netíží, neskutečnou scénu ovšem předvedou až ve chvíli, když v lednici najdou pivo, to už je konec světa a jsou připraveni ji odtáhnout z toho domu hříchu i přes mrtvoly. 
Samozřejmě, že nakonec se tak nestane, rozčílení rodiče jí dopřejí dva dny pro rozloučení a odjedou domů čekat na svou dceru – což samozřejmě ihned zapomenou jen co odjedou z města.
Tím však prapodivnost děje nekončí, na jedné stránce se dozvíte, že upíři přes den vycházet nemohou a na další je vám vysvětlována teorie toho, proč a za jakých okolností upíra za dne potkat můžete.
Prokletý dům špatná kniha ovšem rozhodně není, ale není ani kdovíjakým skvostem tohoto žánru. Jedná se o obvyklou oddechovku, která vás dokáže pobavit a vzbudí ve vás zvědavost, co se děje dál.
Kniha neurazí, ale ani nenadchne, přesto dokáže navnadit na další díl a co si budeme povídat, to je to hlavní.


Žádné komentáře:

Okomentovat