Promluva k sobě
¨Autorka Irma
Johnny Cash a jeho song Hurt hraje stále
dokola. Dnes už asi po sté. Je to
zkrátka silnější než já, protože nálada je odpovídající silným emocím. Našla
jsem sílu se zase vypsat z toho co je potřeba, z toho co hlava i srdce tak těžko
nesou, z toho co už duše nezvládá a z toho co všechno ještě je potřeba vydržet.
Obrnět se? Je to těžké!! Byla jsem na vrcholu síly... byla jsem na vrcholku té
hory, té zrádné osmitisícovky, měla jsem jí skoro na dosah. Pokořila jsem sama
sebe. Našla jsem rovnováhu a ve chvíli kdy jsem došla málem na druhý konec
provazu, mě ze zadu něco zákeřně sejmulo. Co mě opustil přišel boj o děti.
Jedno přetahuje o druhé nejmladší se prakticky nestará. No jasně dalo se čekat
že bude starostlivým otcem až tehdy když podám žádost k soudu že. Pád... tvrdej
kosti lámající. Vstaň! Dělej vstaň! Vím že už nemůžeš, vím že je to už ... už
nepočítáš po kolikáté. Vstaň zlato ty tu svini zrádnou dáš! Pamatuješ kdy jsi
prvně upadla a vstala? Poprvé kdy jsi s mámou za ruku jela do neznáma,
vstřebala jsi, po druhé když tě uhodil oklepala jsi se, po třetí když jsi
vydržela snášet ty dlouhý roky, po čtvrté kdy ti začal lézt do pokojíku, pátým
úderem bylo několik úmrtí tvých blízkých a šestým ten den kdy ses probrala
zdrogovaná po skleničce kterou ti podal on, tak dlouho spřádal své sítě až
dostal co chtěl. Ano ublížil čekala jsi na pomoc, ale nedočkala ses. Pamatuješ tehdá sis musela pomoct sama.
Vydržela jsi snášet ten tlak roky. Utekla jsi a chytla se prvního kluka co ti
přišel do cesty. Myslelas jaká to bude láska navždy. Naivní jsi doufala... to
je on, on mě pochopí, on mi vše vynahradí. Po čase neuměl ocenit, byly jste tak
mladí. Přesto jsi byla odhodlaná vydržet mockrát odpustit. Zradil poprvé i po
druhé odpustila jsi. Stále jsi ale neměla to po čem jsi toužila aby tě uměl
ocenit. Stále jsi čekala na to oné slušné chování nejen na veřejnosti ale i
doma tam kam nikdo jiný nevidí. Chvíli to vypadalo že může že umí ovšem ta
chvíle byla velmi pomíjivá. Vzdáváš to odcházíš. Síla lásky nebo snad síla
výčitek ti nedovoluje odejít... proč? Zkusíme to znovu, má šanci pochopit jistě
pochopí že nechceš nic víc jen slušné jednání pomoc a lásku stálou ne
nárazovou. Říkala sis ano ted už máme to peklo za sebou bude líp. Bylo po
svatbě bože opojená štěstím daleko od zla, věřila jsi že to vyšlo. Druhý porod
a bum. Cože? Chceš odejít? Chceš to vzdát já už zpět nemůžu ty to víš...
zůstaň! Ne? Dobře tak jdi. Nemohu tě držet, budeš li štastný jdi. Tohle je po
třetí za dobu našeho vztahu. Sbohem. Tak vstáváš znovu. Do černých šatů
oblečená, černou vdovou posedlá... odhodlaná vzít svůj život do svých rukou.
Zkoušíš to znovu. Hledáš hůl, oporu, škrábeš se ven. Bojíš se voláš děti,
objímáš je a bolestí sténáš. Čas utíká, je to rok co je pryč. Našla jsi za tu
dobu sílu, sebe, shodila jsi za tu dobu smuteční šaty, začala jsi znovu věřit
sobě, znovu i lidem kolem tebe, našla znovu odvahu milovat. Odvaha milovat tě
taky něco stála, nebylo to jednoduchý. Dokázala jsi to.... tak .... co se to
stalo?? Stojíš na kraji, před tebou
rozcestí. Buď se vrátíš strmou cestou zpět dolů pěkně sešupem nebo chceš
vzhůru. Co ted? Dolů už nechceš, nahoru se bojíš. Tam odsud by ten pád mohl i
zabít. Takovou práci ti to dalo dostat se až sem. Přemýšlej... máš to ve svých
rukách. Podívej se zpět, ze všeho ses musela dostat sama. Svou duši jsi vždycky
léčila sama nehled na to co ti kdo dal. Materiál není důležitý, na cestě si
neseš jen své tělo, svoje myšlenky, jizvy na srdci a duši. Děti jsou tu ty
děti. A víš co? Vyčkávej a rozhodni včas. Vždyť tady je docela fajn, chvíli tu
zůstanu, potěším se z maličkostí a až bude čas rozhodnout možná půjdu zase o
něco výš, až se zahojím a rány srostou. Děkuji ti! Irma
Žádné komentáře:
Okomentovat